NEREZ
Korozivzdorná ocel (slangově nerez, nerezová ocel či nerezavějící ocel) je vysokolegovaná ocel se zvýšenou odolností vůči chemické i elektrochemické korozi. Korozní odolnost je založena na schopnosti tzv. pasivace povrchu železa. I když je pasivita korozivzdorných ocelí vůči celkové korozi dosažena v mnoha prostředích, lze se setkat v různých specifických prostředích se vznikem různých lokálních druhů koroze – štěrbinovou, bodovou, mezikrystalovou a korozním praskáním. Proto se kromě chrómu používají i další prvky, které zvyšují korozní odolnost pro daný typ koroze.
Použití korozivzdorných ocelí je široké, od chemického a potravinářského průmyslu, přes automobilový průmysl, ve stavebnictví i jako architektonický materiál, při výrobě lodí atd.
Korozivzdorné oceli lze rozdělit podle chemického složení a struktury do tří základních skupin:
- martenzitické (kalitelné)
- feritické
- austenitické
- austeniticko-feritické (duplexní)
Austenitická korozivzdorná ocel
Austenitické se nazývají podle austenitické struktury, kterou dosahují za normální teploty i za teplot pod bodem mrazu.
Mají ze všech základních tříd nejvyšší korozní odolnost, kterou lze zvyšovat přidáním molybdenu a mědi. Významnou vlastností je tažnost a houževnatost. Za účelem získání různých vlastností se základní složení upravuje přidáním dalších prvků s cílem zvýšení:
- celkové korozní odolnosti (chróm, molybden, měď, křemík, nikl)
- mechanických vlastností (dusík)
- obrobitelnosti (síra, selen, fosfor, olovo, měď)
- odolnosti proti praskavosti svarů (mangan)
- odolnosti proti bodové a štěrbinové korozi (molybden, křemík, dusík)
- odolností proti koroznímu praskání (omezení obsahu fosforu, arzenu,antimonu)
- pevnosti při tečení (molybden, titan, niob, bór)
- žáruvzdornosti (chróm, hliník, křemík, nikl)
Jsou náchylné ke korozi pod napětím.
Jsou nemagnetické, ale zbytkový obsah 3–10 % feritu δ může způsobovat slabý feromagnetismus.
Martenzitická korozivzdorná ocel
Martenzitická korozivzdorná ocel s obsahem chrómu od 12 do 18 % a až 1,5 % (0,1–1,2 hm. %) uhlíku je schopna zakalení z austenitizační teploty, tj. nad linií GSE v binárním diagramu železo-uhlík. Chróm jako feritotvorný prvek také snižuje kritickou rychlost ochlazování při anizotropickém rozpadu austenitu, tzn. že dochází k zakalení i na vzduchu. Oceli lze po kalení i vyžíhat mezi 600–750 °C pro získání feritické struktury s karbidy. Pokud není požadována houževnatost nebo tažnost (např. u chirurgických nástrojů, nebo holicích čepelek), lze dosáhnout zušlechťováním (kalením a popouštěním) až 2 000 MPa pevnosti v tahu.
Oceli mohou být také precipitačně vytvrzené a zpevněné legováním mědí, titanem, niobem, hliníkem nebo molybdenem při obsahu uhlíku do 0,1 %.
Korozní odolnost je nízká. Mohou nalézt použití ve styku s kyselinou dusičnou, boritou, octovou, benzoovou, olejovou, pikrovou, s uhličitany, s dusičnany a s louhy. Se stoupající teplotou však jejich odolnost klesá. Odolnost proti atmosférické korozi je dostatečná jen ve velmi čistém ovzduší.
Martenzitické oceli jsou feromagnetické.
Feritická korozivzdorná ocel
Feritické oceli se vyznačují strukturou feritu α i při teplotách běžného tepelného zpracování v intervalu 750 do 900 °C, nedosáhnou přeměny na austenit, a proto nejsou schopné zakalení na martenzitickou strukturu. Takového chování lze získat při obsahu chrómu od 17 do 26 %. Protože rozpustnost uhlíku ve feritu je nižší než v austenitu, uhlík není v přesycené martenzitické formě, ale je vylučován ve formě karbidů chrómu typu M23C6, chróm navíc tvoří i nitridy Cr2N.
Značnou nevýhodou feritických ocelí je riziko jejich zkřehnutí při působení vysokých teplot, např. při svařování.
Jsou magnetické a dostatečně tažné. Vyšší obsah chrómu zvyšuje jejich korozní odolnost, která je v oxidačních prostředích vyšší než u martenzitických ocelí.
Uplatnění je v chemickém průmyslu, v prostředí kyseliny dusičné, v dopravě, vzduchotechnice, architektuře. V některých průmyslových atmosférách však nevyhovují. Nevhodné jsou ve svařovaných konstrukcích. V potravinářském průmyslu se používají do slabých korozivních prostředí (pro zeleninu, ovoce, suché potraviny, nápoje apod.) s požadavkem na svařování, např. desky pracovních stolů.
Duplexní neboli austeniticko-feritická korozivzdorná ocel
Austeniticko-feritické korozivzdorné oceli mají ve své struktuře podíl jak fáze austenitu, tak i feritu δ, kterého se může vyskytovat v objemu 30 až 50 %. Podílu feritu je závislý na přítomnosti feritotvorných a austenitotvorných prvků. Jsou odvozeny od klasických austenitických ocelí zvýšením obsahu chrómu a snížením obsahu niklu.
Dvoufázová směs umožňuje vytvoření jemnější zrno v obou fázích. Vytvořením takové dvoufázové oceli – často také označované jako duplexní ocel – lze dosáhnout vyšší mezi kluzu zhruba 400–500 MPa, dobré svařitelnosti, dostatečné houževnatosti (horší než u austenitických a lepší než u feritických ocelí) a zvýšení odolnosti nejenom vůči korozi pod napětím.
Omezením duplexních ocelí je dlouhodobé použití při zvýšených teplotách mezi 700 a 1000 °C, kdy dochází k vytvrzování a tedy i křehnutí vylučováním tzv. fáze sigma a stárnutím (vytvrzováním, křehnutím) při 475 °C (v intervalu teplot 350 až 550 °C).
Svařování je náročnější.
Základní charakteristika hlavních dodávaných nerezových ocelí
Austenitická svařitelná nestabilizovaná korozivzdorná ocel. Je vhodná pro prostředí oxidační povahy, pro silné anorganické kyseliny jen při velmi nízkých koncentracích a v oblasti kolem normálních teplot. Je vhodná pro slabé organické kyseliny do středních teplot při současném provzdušnění. Má sklon ke zpevňování za přitváření za studena. Zpevnění vzniká přetvořením austenitu na deformační martenzit a může dojít k magnetovatelnosti.
Ocel je odolná proti vodě, vodní páře, vlhkosti vzduchu, jedlým kyselinám i slabým organickým a anorganickým kyselinám a má velmi rozličné možnosti použití jako např. v potravinářském průmyslu, při výrobě napojů, v mlékárenském, pivovarnickém a vinařském průmyslu, ve farmaceutickém a kosmetickém průmyslu, při stavbě chemických přístrojů, v architektuře, v oblasti stavby motorových vozidel, pro předměty a přístroje pro domácnost, pro chirurgické nástroje, při stavbě výčepů a kuchyní, u sanitárních zařízení, pro šperky a umělecké předměty.
Chemické složení má obdobné jako 1.4301 navíc je ale legována sírou, díky které má velmi dobré vlastnosti pro obrábění a je známa pod názvem „automatová“. Vzhledem k obsahu síry má sníženou odolnost proti plošné korozi a v oblasti ovlivnění teplem je náchylná k mezikrystalické korozi. Má velmi obtížnou svařitelnost.
Pro rotační díly obráběné na automatech, je-li požadována lepší odolnost proti korozi než u materiálu AISI 430F.
Austenitická nestabilizovaná s nízkým obsahem uhlíku. Chemická odolnost obdobná jako u 1.4301, ale není náchylná k mezikrystalické korozi (díky nízkému obsahu uhlíku nevznikají CrC a při tepelném ovlivnění se všechen uhlík rozpustí zpět do austenitu). Dobře svařitelná a vhodná pro leštění.
Chemická odolnost je srovnatelná s chemickou odolností materiálu AISI 304, takže existují i podobné možnosti použití. Možnost tváření za studena je však ještě lepší.
Austenitická titanem stabilizovaná ocel se zvýšenou odolností proti mezikrystalické korozi. Vzhledem k obsahu titanu nelze vyleštit na vysoký lesk. Vhodná pro použití v oxidačním prostředí pro silné anorganické kyseliny při velmi nízké koncentraci v oblasti nízkých teplot. Pro slabé organické kyseliny do středních koncentrací a teplot. Využívá se v potravinářském, farmaceutickém a chemickém průmyslu.
Chemická odolnost je obdobná jako u materiálu AISI 304, z toho vyplývají podobné možnosti použití, není-li zapotřebí lesklý povrch. Tento materiál je obzvlášť vhodný pro konstrukce se sílami materiálu přesahujícími 6 mm, které nemohou být po svařování tepelně upraveny. Ze srovnatelně vyšší meze kluzu v tahu proti jakosti AISI 304 vyplývají také výhody u mechanicky více namáhaných přístrojů, konstrukčních dílů a spojovacích prvků.
Ocel lze používat všude tam, kde jsou konstrukční díly, přístroje a nástroje, které mají vykazovat střední pevnost, vystaveny působení vody, vodní páry a vlhkosti vzduchu. Uplatnění nachází ve strojírenství, při stavbě turbín, stavbě čerpadel, pro armatury, domácí přístroje, sportovní nářadí, lékařské a chirurgické nástroje ad
Austenitická chromniklmolybdenová ocel s velmi nízkým obsahem uhlíku, odolná mezikrystalické korozi s dobrou svařitelností. Ocel je hlavně vhodná pro neoxidační prostředí obsahující silné organické (mravenčí, octová) a silné anorganické (sírová, fosforečná) kyseliny při nižších koncentracích až do středních teplot. Používá se v průmyslu na přístroje a zařízení s vysokým chemickým namáháním, chemicky upravovaná prostředí bazénů a zařízení odolávající mořské vodě. Lze leštit do vysokého lesku.
Tato ocel se používá pro konstrukční díly, přístroje a aparáty chemického průmyslu s vysokým chemickým namáháním, především při přítomnosti chloridů. Dalšími typickými oblastmi použití jsou zařízení na úpravu teplé vody a konstrukční díly, které přicházejí do kontaktu s mořskou vodou.
Austenitická, chromniklmolybdenová, stabilizovaná ocel. Jedná se o kyselinovzdornou ocel stabilizovanou titanem díky jemuž nejde vyleštit do vysokého lesku. Je odolná vůči mezikrystalické korozi v oblasti tepelného ovlivnění.
Ocel je vhodná pro konstrukční díly, přístroje a aparáty chemického průmyslu, především při použití médií obsahujících halogeny a neoxidujících kyselin a tam, kde již nepostačují materiály bez obsahu molybdenu. Jedná se o standardní materiál v oblasti stavby chemických přístrojů. Srovnatelně vyšší mez kluzu v tahu je u konstrukcí a konstrukčních dílů se zvýšeným mechanickým namáháním (např. upevňovací prvky ve stavebnictví) výhodou.
Díky svým vlastnostem se využívá v chemickém průmyslu. Osvědčenými oblastmi použití jsou průmyslové odvětví pro výrobu buničiny, viskózové střiže, textilu a barviv, výroba hnojiv, plastů a pohonných hmot jakož i fotografický a farmaceutický průmysl.
Vysoký obsah chromu propůjčuje oceli dobrou odolnost proti vodě, vodní páře, vlhkosti vzduchu a slabým kyselinám a louhům. Možnosti použití jsou velmi různorodé, např. pro domácí a kuchyňské přístroje, v oblasti pohostinství, při výrobě potravin a nápojů, v nábytkářském průmyslu, interiérové architektuře, lékařské technice a v určitých odvětvích chemického průmyslu, u sanitárních, topenářských a klimatizačních zařízení a v mnoha dalších oborech.
Plechy:
| Popis | Jakost | Tloušťka | Poznámka |
|---|---|---|---|
| Plech | 1.4301 2B | 0,4 – 8 mm | šíře 2000 mm 1 – 6 mm |
| Plech | 1.4541 2B | 1 – 6 mm | |
| Plech | 1.4404 2B | 0,5 – 6 mm | šíře 2000 mm 1,5 – 6 mm |
| Plech | 1.4571 2B | 0,6 – 6 mm | |
| Plech | 1.4509 | 0,6 – 2 mm | |
| Plech | 1.4828 | 0,8 – 1 mm | |
| Plech | 1.4016 BA | 0,4 – 2 mm | |
| Plech | 1.4301 1D | 3 – 40 mm | šíře 2000 mm 4 – 15 mm |
| Plech | 1.4541 1D | 3 – 12 mm | |
| Plech | 1.4404 1D | 3 – 40 mm | šíře 2000 mm 4 – 12 mm |
| Plech | 1.4571 1D | 3 – 12 mm | |
| Plech | 1.4301 slza | 3 – 6 mm |
Tyče a trubky:
| Popis | Jakost | Tloušťka | Poznámka |
|---|---|---|---|
| Trubka | 1.4301 | 6 x 1 – 508 x 4 mm | 10 x 1,5 mm – 80 x 2 mm broušená a lesk |
| Trubka | 1.4404 | 12 x 1,5 – 273 x 3 mm | 12 x 1,5 mm – 60,3 x 2 mm broušená a lesk |
| Jekl | 1.4301 | 10 – 200 mm | 20 x 10 x 1,5 mm – 60 x 40 x 2 mm lesk |
| Jekl | 1.4404 | 20 – 60 mm | 40 x 40 x 2 mm broušený |
| Jekl | 1.4571 | 20 – 80 mm | |
| Jekl | 1.4509 | 15 – 40 mm | |
| L profil | 1.4301 | 20 x 3 – 100 x 10 mm | |
| L profil | 1.4404 | 20 x 3 – 100 x 10 mm | |
| U profil | 1.4301 | 80 – 120 mm | |
| Plochá tyč | 1.4301 | 15 x 3 – 140 x 10 mm | |
| Plochá tyč | 1.4404 | 20 x 5 – 100 x 10 mm | |
| Kruhová tyč | 1.4301 | 3 – 400 mm | |
| Kruhová tyč | 1.4305 | 5 – 100 mm | |
| Kruhová tyč | 1.4404 | 5 – 200 mm | |
| Kruhová tyč | 1.4571 | 5 – 60 mm | |
| Kruhová tyč | 1.4021 | 10 – 125 mm | |
| Kruhová tyč | 1.4057 | 20 – 60 mm | |
| Čtvercová tyč | 1.4301 | 8 – 60 mm | |
| Šestihran | 1.4301 | 10 – 60 mm | |
| Dutá tyč | 1.4301 | 32 x 20 – 180 – 150 mm |
Skladujeme též příslušenství – kolena, příruby, lemové kroužky, redukce, T kus, dynka, vsuvky, objímky, mufny, šroubení, ventily atd.